Antropologie

 

Antropologie, dle francouzského etnologa Jeana Copanse, “je nejobecnějším a nejvíce obsáhlým termínem, který odráží složitost možných předmětů o člověku.” Samotné slovo anthropologia je převzato z řeckého slova anthropos (lidská bytost). V anglosaském světě pokrývá termín antropologie snad všechny disciplíny, které objevují minulost i současnost vývoje člověka (např. přírodní vědy, archeologii, lingvistiku aj.). Naopak v Evropě oddělujeme antropologii od jiných histrorických věd a studium archeologie, lingvistiky nebo biologie probíhá na většině evropských univerzitách v učebnách odlišných fakult či pracovišť.

 

Stopy lidských rukou. Ilustrace: Barbora Šajmovičová
Stopy lidských rukou. Ilustrace: Barbora Šajmovičová

 

 

Subdisciplíny antropologie

  • Fyzická antropologie
  • Kulturní a sociální antropologie
  • Lingvistická antropologie
  • Archeologie

 


 

  • Fyzická antropologie

Fyzická antropologie (Biologická antropologie) zkoumá lidskou bytost jako biologický organismus a zabývá se evolucí lidského druhu. Hlavní výzkumnou otázkou fyzické antropologie je: Co odlišuje člověka od ostatních živočišných forem a co jej naopak s nimi spojuje. V dnešní době se přednáší zejména na přírodovědných fakultách.

 

  • Kulturní a sociální antropologie

Úkolem kulturní či sociální antropologie je porozumět lidské situaci, prostřednictvím studia všech jejich projevů a obměn. V ideálním případě by nás antropologie měla naučit porozumět vnitřní logice kultury cizích a odlišných společností.”1.cit. Murphy, R. F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie. SLON, Praha, 2008, s. 15.

 

  • Lingvistická antropologie

Lingvistická antropologie je samostatnou vědní disciplínou, pro níž je jazyk nejdůležitějším kulturním rysem lidstva. Podmínkou pro studium a výzkum je znalost jazyka patřičné lidské kultury.

 

  • Archeologie

 

 

Hlavní metody zkoumání

  • Terénní výzkum
  • Zúčastněné pozorování

 


 

  • Terénní výzkum

Terénní výzkum je těžištěm všech čtyř odvětví antropologie a je určující charakteristikou této disciplíny jak v očích akademické obce, tak veřejnosti.2.Murphy, 2008, s. 213.

Terénní výzkum můžeme považovat za nejvýznačnější charakteristiku antropologie. Každý antropolog by si měl být od samého počátku vědom, že antropologický terénní výzkum není výzkumem etnografickým nebo snad tématem cestopisným (!). Výzkumník musí mít ještě před odjezdem do terénu jasno “proč” se do výzkumu v dané lokalitě pouští a také to “čím” obohatí stávající vědu. Měl by si tedy předem vytyčit hlavní výzkumnou otázku nebo téma výzkumu. (Od toho je tzv. přípravná fáze výzkumu).

Je třeba také zmínit, že antropologický terénní výzkum není možné podniknout bez předešlého řádného studia teorie a základů antropologie. Každý výzkumník si osvojuje svébytnou terminologii své disciplíny na univerzitě a tyto pojmy a teorie může později aplikovat v terénní praxi. Jak s nadsázkou poznamel Murphy, terénní výzkum není o tom “si vyjet někam se zápisníkem pod stan“. Lze k tomu snad pro zvýraznění náročnosti výzkumu dodat “na 14 dnů pod stan”. Skutečně seriózní antropologický terénní výzkum by měl probíhat jeden rok, během kterého by měl antropolog nashromážnit co nejvíce informací a jehož výstupem by měla být např. diplomová nebo dizertační práce, monografie nebo jiná publikace.

 

 

Použitá literatura:

MURPHY, R. F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie. SLON, Praha, 2008.

 

Editační poznámka: Tento článek je průběžně editován.

 


Varování:
Uvedený text včetně přiložených fotografií se nesmí jakkoliv šířit bez svolení jeho autora. V opačném případě se dopouštíte porušení zákona o Autorských právech a právech souvisejících s právem autorským (Předpis č. 121/2000 Sb.).

   [ + ]

1. cit. Murphy, R. F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie. SLON, Praha, 2008, s. 15.
2. Murphy, 2008, s. 213.
Sleduj autora Barbora:

Ethnologist, Editor in chief of The Ethnologist

Mgr. et Bc. Barbora Zelenková (roz. Šajmovičová) se narodila roku 1985 v Praze. Vystudovala Blízkovýchodní studia na Západočeské univerzitě v Plzni a Etnologii na Univerzitě Karlově v Praze. V rámci Blízkovýchodních studií se zaměřovala na Somálsko a Somálce, v rámci Etnologie na odbornou a popularizační tvorbu českého orientalisty a arabisty Aloise Musila. Od roku 2014 žije v Londýně, kde založila stránky The Ethnologist, ve kterých působí jako šéfredaktorka a autorka. Rovněž se věnuje překladatelské činnosti (anglicko-česky a česko-anglicky). Během svých studijních cest procestovala řadu zemí Blízkého východu, např. Egypt, Palestinu, Izrael nebo Jordánsko. Zajímá se nejen o etnologii, ale také ekologii a práva zvířat.