Uruguay je poměrně malá země vklíněná mezi rozsáhlé území Argentiny a Brazílie, z jedné strany omývaná Atlantikem. Cestu k vlastní nezávislosti si museli Uruguayci vydobýt na Portugalcích a Španělech, kteří v dobách kolonialismu na uruguayském území soupeřili o nadvládu. Od získání nezávislosti uplynula řada let, během nichž se z Uruguaye stala jedinečná země odlišující se od ostatních zemí Latinské Ameriky. Co vlastně dělá z Uruguaye Uruguay a co je pro tuto zemi tak charakteristické?

1. Yerba Maté

Když jsem cestou v autobuse směřujícího z hlavního města do jihovýchodní Colonia del Sacramento zaslechla, že průměrně jeden Uruguayec spotřebuje 6 kilogramů maté ročně, nemohla jsem tomu zpočátku ani uvěřit. O to víc jsem byla překvapená, když jsem se setkala v uruguayském tisku i s číslem udávajícím 10 kilogramů na osobu ročně. Postupně se mi začaly během cesty vybavovat všechny momenty, kdy a kde jsem viděla Uruguayce držet v ruce tradiční pohárky na maté se zvláštním “srkátkem”.

Poté mi došlo, že yerba maté je skutečně národním pitím Uruguaye. Uruguayec srká yerbu maté ráno na autobusové zastávce, dopoledne v práci, za jízdy v autě, na motorce, odpoledne cestou na nákup nebo sám večer na pláži pozorujíc západ slunce. Nezbytnou součástí tohoto každodenního rituálu je termoska s teplou vodou, kterou si dobře vybavený Uruguayec stále dolévá a doplňuje svůj “životabudič”.

Yerba maté je natolik populárním pitím v Uruguayi, že reklamu na ni vysílají i nejsledovanější uruguayské televizní kanály o hlavních časech. Zprávy z domova i ze světa střídá reklama na maté, zachycující spokojenou rodinku sedící kolem stolu se šálky na maté. Takže, pokud by bylo něco, co jednoznačně charakterizuje Uruguay a Uruguayce, bude to právě yerba maté. Uruguay je nejvyšším spotřebitelem yerby maté na světě.

2. Tango

Málokdo ví, že tango vzniklo ve dvou vedle sebe položených přístavech Latinské Ameriky, a to v Buenos Aires a v Montevideu. Tango je pro Uruguay nedílnou kulturní součástí a vzešlo ze svébytné syntézy lidové hudby španělských a italských imigrantů a afrických rytmů, které sebou do Ameriky přivezli černí otroci. Tango bylo záhy rozeznáváno jako lidová zábava nižších vrstev, jak ostatně napovídá i jeden z možných původů slova tango (sdružování otroků). Zajímavostí může být, že původně tento tanec tančili jen muži.^1.Viz BURFORD, T.: Uruguay. Brand, Chalfont St Peter, 2014, p. 28. Doba, kdy bylo tango považováno za pokleslou a vulgární zábavu lidí z přístavu dávno pominula a v září roku 2009 bylo tango zapsáno na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.

3. Candombe

Roku 2009 bylo zapsáno na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO nejen tango, ale i uruguayské candombe, které patří k jedinečnému a svébytnému rysu Uruguaye. Candombe jasně reflektuje, že se Uruguay na počátku 19. století stala novým domovem řady lidí afrického původu, kteří se pravidelně setkávali u večerních ohňů za doprovodu rytmů jejich bubnů. Bubnování candombe se stále vyvíjelo a již v roce 1870 se oficiálně stalo součástí montevidejského karnevalového procesí.^2.BURFORD, 2014, pp. 28-29. Více se můžete dozvědět o historii candombe a karnevalu například v Museo del Carnaval v Montevideu.

4. Rotisería

Rotisería je svým způsobem restaurace, kde objevíte řadu tradičních jídel typických pro Uruguay: torta de papas, pasqualina, torta de espinaca a řadu dalších pokrmů. Uruguayci chodí často do rotiseríe kolem polední pauzy na oběd, kde sdílí veškeré své denní zážitky s ostatními. Ačkoliv Uruguayci jako národ konzumují ohromné množství masa a kvalita uruguayského hovězího je známa po celém světě, v zemi se stále více prosazuje veganský životní styl – proto i v uruguayské rotiseríi můžete ochutnat jak tradiční empanadas s masem nebo empanadas plněné zeleninou – na ty veganské můžete zajít například do La Molienda.

5. Nekonečné pastviny a hospodaření

Podle slov slavných historiků, člověka v osidlování Uruguaye předběhly krávy a koně. Při pohledu na uruguayský venkov se nemůže zdát nic natolik přiléhavého, nežli tato věta. Uruguay z geografického pohledu je z větší části neobydlenou zemí a na nekonečně rozlehlých pastvinách se pasou krávy a koně, jejichž počet značně převyšuje počet obyvatel.^3.Na jednu osobu v Uruguayi připadají čtyři krávy. Ekonomika státu je na krávách a býcích závislá a Uruguay by nezažila takový hospodářský rozkvět, nebýt exportu hovězího masa, kůže nebo ovčí vlny.^4.Britský The Guardian v roce 2012 označil Uruguay za druhého největšího vývozce vlny na světě. Viz Skills and scale: tomorrow´s sustainable agriculture rests with small producers. (Dostupné na URL: 19. 8. 2017; 0: 20). S uruguayským venkovem se pojí i kultura gaučů, která je považována za jeden ze symbolů země.

6. Uruguayský patriotismus a vysoká míra tolerance

Uruguayský národ je podle mého názoru jeden z nejvíce hrdých na světě, který ctí památku svých národních hrdinů a historii své vlasti. A vskutku – projdeme-li si historii, symboliku a klíčové osobnosti státu Uruguay, nezbývá nám, než sympatizovat s patriotismem hrdých Orientales^5.Označení Orientales (neboli Uruguayci) je odvozeninou od názvu uruguayského státu República Oriental del Uruguay.. Nesmírné úctě se těší slavný José Gervasio Artigas, který je považován za zakladatele moderního uruguayského nacionalismu, pro jeho neutuchající boj za svobodu. Jeho odkaz je v uruguayských myslích natolik živý, že i známý písničkář Alfredo Zitarrosa ve své písni pronesl: „y sacate el sombrero“^6.“Smekni klobouk.” když hovoříš o José Artigasovi.

Úcta ke svobodě, demokratickým hodnotám a rovnosti všech lidí (kterou hlásal již Artigas), jsou hlavní pilíře uruguayského patriotismu. Modrá barva na vlajce Uruguaye nese právě tyto hodnoty a symbolizuje svobodu a nezávislost, kterou si Uruguayci museli vydobýt na Portugalcích a Španělech. Symbolika hrdého státu se odráží i v čísle 33, jež odkazuje na slavných “Treinta y Tres Orientales“^7.Pod názvem “Treinta y Tres Orientales“ je známa revoluční skupina mužů, kteří pod vedením Juana Antonia Lavalleja započali v roce 1825 úspěšný boj za svobodu tehdejší Provincia Oriental (nyní moderní Uruguay) proti Brazílii. Heslem na jejich vlajce bylo výstižné “Libertad o Muerte“., kteří naplnili Artigasův odkaz. Další významnou postavou je José Batlle y Ordóñez, který sekularizoval stát^8.José Batlle y Ordóñez značně omezil politickou moc katolické církve v zemi. a ve své době zavedl přelomové reformy, jakými byly například: právo žen na rozvod^9.Zákon z roku 1912 umožňoval ženě se rozvést z jakéhokoliv důvodu. Sousední Argentina uzákonila právo ženy na rozvod až v roce 1987., zákaz býčích zápasů^10.Býčí zápasy byly zákonem zakázány v únoru roku 1912. S touto událostí se pojí i moderní pověst, která pravý, že to byla právě dcera Josého Batlle y Ordóñeze, která začala plakat, když spatřila umírajícího býka v aréně nedaleko Colonia del Sacramento, a prosila otce, aby ukončil tyto kruté zápasy. nebo zavedení 8 hodinové pracovní doby.

Uruguay své všestranné snahy o reformace potvrdila, když odhlasovala právo žen na interrupci^11.Srov. Abortion laws around the world: from bans to easy access. (Dostupné na URL: 20. 8. 2017; 17: 40) , právo na manželství osob stejného pohlaví^12.Srov. Uruguay Congress approves gay marriage bill. (Dostupné na URL: 20. 8. 2017; 17: 51). nebo legalizaci marihuany  – čímž se stala jednou z nejvíce liberálních zemí světa. V současné době stát aktivně prosazuje čerpání energie z obnovitelných zdrojů a stává se “zeleným leaderem” Latinské Ameriky.^13.Více např. Uruguay makes dramatic shift to nearly 95% electricity from clean energy.(Dostupné na URL: 20. 8. 2017; 18: 00).

7. Cabo Polonio

Jedním z nejzajímavějších míst na světě se stal národní park a chráněná kulturní oblast Cabo Polonio, která se nachází na východním pobřeží Uruguaye. Cabo Polonio se naprosto odlišuje od ostatních částí Uruguaye a působí dojmem, že jste se ocitli až na samém konci světa. Pohled na pestrobarevné domy, které ještě donedávna neměly zabudovanou elektřinu, na poklidnou osadu s celkovou populací kolem 88 lidí^14.Viz BURFORD, 2014, p. 260., na početnou kolonii tuleňů a migrující velryby kolem pobřeží, a na jedinečnou krajinu s nenapodobitelnými písečnými dunami a poloprázdnými plážemi lákající surfaře z celého světa, ve Vás navodí pocity harmonie a absolutního vnitřního klidu.

8. Trhy

Uruguay patří k zemím, kde skutečně čerstvé a kvalitní ovoce a zeleninu zakoupíte především na trhu. Trhy ovšem nejsou jakousi raritou oproti českým “farmářským trhům”, jsou zkrátka uruguayskou samozřejmostí. Na trzích v Uruguayi se setkáte s běžně dostupnou zeleninou a ovocem, ale i pro Evropana s méně známými plodinami. Například zelené zapallitos vzhledem se podobající malým dýním nebo zeleným rajčatům a chuťově připomínající cukety. Na trzích objevíte i zapallos, nebo více známé kaki.

9. Fotbal

Možná někdo namítne, že oblíbenost fotbalu není nějakou uruguayskou zvláštností a že fotbal patří k hlavním znakům současné globální kultury. Nicméně fotbal pro Latinoameričany je jakousi obdobou moderní formy náboženství a fotbaloví hráči úspěšně reprezentující svoji vlast se stávají národními hrdiny. Obecně fotbal v Uruguayi patří k nejpopulárnějším sportům a Uruguayská fotbalová reprezentace dala světu špičkové hráče, jakými jsou například Luis Suárez, ve své aktivní době Diego Forlán nebo současná hvězda Paris Saint-Germain Edinson Cavani. Co víc, Nick Rider pro britský The Independent označil Uruguay za nejvíce úspěšnou fotbalovou zemi na světě ve srovnání s úspěšností fotbalové reprezentace a počty obyvatel.^15.Viz Exploring Uruguay, the world´s most successful footballing nation. (Dostupné na URL: 20. 8. 2017; 22: 53).

Z uvedených jmen stojí za zmínku Luis Suárez, který ještě v roce 2014 dovedl britský Liverpool ke druhému místu v Premier League a stal se nejlepším střelcem sezóny. Právě tam se ale už poněkolikáté ve svém životě doslova zakousl vzteky do svého protihráče a jeho angažmá v Liverpoolu skončilo. Luis Suárez nyní reprezentuje FC Barcelona a zdá se, že jeho zuřivost vyprchala, a proto Uruguayci tohoto fotbalistu stále milují a mnohdy dokazují, jaký mají smysl pro humor.

Montevidejský obchůdek s chovatelskými potřebami mě rozesmál, když jsem v něm objevila psí dresy různých velikostí právě se jménem Suáreze, který se umí pořádně “zahryznout”. Zdi podél montevidejské rambly jsou pak plné Suárezových karikatur a jeho zubů, ovšem s hrdými popiskami.

10. Pejskaření

Uruguayci a Češi mají jednu společnou zálibu a tím je jednoznačně nesmírná obliba psů a všeho spojeného s pejskařením – ostatně mnohém o tom vypovídá již přiložená fotografie psího dresu. Celkově se dá říct, že Uruguay je dog-friendly a do Uruguaye cestují lidé ze sousedních zemí se psy. Řada hotelů je psům nakloněna, včetně luxusních resortů v Punta del Este. V Montevideu potkáte skupinky pejskařů šťastně se prohánějící po plážích se čtyřnohými kamarády nebo plavající společně v Río de la Plata – to vše připomíná ´Doggies Paradise´. Mnozí lidé v Uruguayi volí velká plemena – možná proto, že jsou velice aktivní a hodně rádi sportují.

Zajímavé odkazy

Abortion laws around the world: from bans to easy access

Candombe and its socio-cultural space: a community practice

Exploring Uruguay, the world´s most successful footballing nation

Ídolos: Alfredo Zitarrosa (dokumentární film)

Obchod se zdravou výživou La Molienda

Museo del Carnaval

Museo Histórico Cabildo

Rotisería Maido v Montevideu

Taneční sál El Milongón

Uruguay makes dramatic shift to nearly 95% electricity from clean energy

Uruguay Natural – Ministerio de Turismo

Poznámka autora: Uruguay je samozřejmě známa i pro řadu dalších aspektů, které ji specifikují a odlišují od okolních zemí Latinské Ameriky. Například pro řadu Uruguayců kontroverzní politik, pro jiné vzor “ryzího socialismu” José Mujica nebo hovězí asado (maso z grilu), se kterým se nicméně setkáte v sousední Argentině nebo Paraguayi. Výše uvedený seznam jsem sestavila na bázi vlastní observace deseti nejmarkantnějších znaků, se kterými jsem se setkala na svých cestách po Uruguayi a které považuji v současné době za nejpopulárnější.