Archeologická lokalita Sakkára patří k nejbohatším nalezištím celého Egypta. Vznikla jako významná královská nekropole v blízkosti centra Staré říše (2700 až 2207 př. n. l.) Mennoferu. Bezesporu jejím největším klenotem je pyramida krále 3. dynastie Staré říše Džosera, projektovaná veleknězem Imhotepem, kterému se za tyto zásluhy dostalo věčného uctívání starých Egypťanů jako patrona medicíny.

Veškeré objevené artefakty, od prvního průzkumu pyramidového komplexu^1.Roku 1851 Auguste Mariette odhalil pískem zaváté Serapeum – staroegyptské pohřebiště a chrám posvátných býků Apisů v Sakkáře. až do dnešních dnů, spadají svou datací do období Staré říše, Střední říše (2064 až 1796 př. n. l.), Nové říše (1543 až 1078 př. n. l.), Pozdního období (zač. 8. stol. až 343 př. n. l.) a Řecko-římského období (332 př. n. l. až 337 n. l.).

Historickému odkazu oblasti Sakkáry zasvětila život řada vynikajících egyptologů, především Jean-Philipp Lauer (1902-2001) a Záhí Hawáss (nar. 1947), bývalý tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta. Byl to právě Záhí Hawáss, kdo odborné veřejnosti představil myšlenku pro zbudování muzea, které by reprezentovalo nevšední oblast nekropole, její bohaté materiální a duchovní odkazy odkryté od roku 1920 v oblasti Sakkáry, včetně nejnovějších objevů, které budoucí archeologové učiní.

Stavba muzea započala záhy, roku 1997, a po devíti letech v roce 2006 bylo slavnostně otevřeno nové a moderní Imhotepovo muzeum. Stálé prostory nabízí až pět sálů, kde může každý nahlédnout do dávné historie a tradic starého Egypta. Jedinečná rekonstrukce azurových fajánsových stěn předsíně a pohřební komory Stupňovité pyramidy zaujme na první pohled každého návštěvníka, který vstoupí do hlavního sálu Imhotepova muzea. Zde si také může prohlédnout sochu faraona Džosera sedícího na svém trůnu.

Prostory tzv. Nových objevů vystavují nalezené předměty v blízkosti Tetiho pyramidy. Skutečným skvostem je unikátní pohřební sarkofág z 30. dynastie (380-343 př. n. l.) ozdobený zlatou maskou zemřelého, na jehož povrchu badatelé bohužel nenalezli jméno. Kryt je malován v oblasti srdce okřídleným skarabeem^2.Spodní strana okřídlených skarabeů, pokládaným zemřelému na srdce, byla opatřena rituální formulí z 30. kapitoly Knihy mrtvých. Magický amulet měl takto zajistit zemřelému obstání před posmrtným soudem, jemuž předsedal Usir, a jednoduší vstup do říše mrtvých., symbolem převtělení, který Egypťané považovali za nezbytný pohřební amulet. Sarkofág je zkrášlen i náhrdelníkem oplývajícím množstvím barev. Pod kolierem je dále ztvárněna bohyně Ma´at (Podstata) se dvěma pštrosími pery, ztělesňující všeobsáhlý řád světa a universum. Oblast nohou vyplňuje výjen boha Anubise při obřadním procesu mumifikace.

Sál Nových objevů prezentují také artefakty objevené Záhí Hawássem v blízkost Qarovi hrobky, spadající do období Staré říše. Jedná se o množství chirurgických předmětů zemřelého zubaře, nezbytných pro výkon tohoto povolání.

Třetí výstavní místnost skýtá model malého hrobu a ukazuje příznačné pohřební prvky, včetně rakví, votivních darů, dřevěných soch a nádob. Zajímavostí může být, že při archeologických výkopech byly nalezeny nádoby plné milodarů, především jídlo pro duši zemřelého, nezbytné pro udržení kontinuity zádušního kultu.

Ukázky nádherných alabastrových nádob dokládají vysokou znalost opracování tohoto minerálu. Návštěvník si zde může také prohlédnout sadu kanop sloužících k ukládání vnitřností zemřelého při mumifikaci. Počet kanop byl pro každého zesnulého stejný. Jednalo se o čtyři schrány s víky ve tvaru hlavy. Každá nádoba zpodobňovala jednoho ze čtyř pohřebních bohů, Duamuf (žaludek), Hapi (plíce), Imset (játra) a Kebehsenuf (střeva). Pouze jeden tělesný orgán, srdce, ponechávali Egypťané uvnitř těla.

Čtvrtá část expozice zahrnuje projekci krátkého filmu o Imhotepově muzeu z produkce National Geographic. Zde je také umístěn model pohřebního komplexu Stupňovité pyramidy s okolní zástavbou, zářící bílou barvou. Model vytváří představu, jak před více než 4 000 lety vypadala královská nekropole.

Poslední sekcí muzea je knihovna nazvaná podle výše zmíněného egyptologa Jeana-Philippa Lauera. Nové prostory jsou velmi atraktivní a lákají svým materiálním a vzdělávacím záběrem. Potřebné informace jsou k dispozici v angličtině, arabštině a francouzštině. Imhotepovo muzeum však stále čeká na své přírůstky a návštěvník může mít pocit, že shlédl “málo”. Tato expoziční střídmost na druhou stranu dodává vystaveným artefaktům na dojmu z řemeslného a výtvarného umění Starých Egypťanů, které písek ukrýval po celá staletí a zachoval tak předměty, jež umožňují dnešním historikům vytvořit plastický model této společnosti, těšící se nebývalému obdivu.

Důležité informace:

Vstupné

Zahraniční návštěvník: 25,- egyptských liber

Zahraniční student: 15,- egyptských liber

Egypťané: 2,- egyptské libry

Egyptští studenti: 1,- egyptská libra

Pozn.: Zákaz fotografování s bleskem. (* V době mé prohlídky se zákaz vztahoval na jakékoliv zdokumentování v prostorách celého muzea).

Kontakt

Adresa: Archeologická lokalita Sakkára (asi 30 km jižně od Káhiry), Egypt

Te. č.: (02) 8151560

Webové stránky Imhotepova muzea

Varování:

Uvedený text včetně přiložených fotografií se nesmí jakkoliv šířit bez svolení autora. V opačném případě se dopouštíte porušení zákona o Autorských právech a právech souvisejících s právem autorským (Předpis č. 121/2000 Sb.).