Zažít Roudnici jinak s Danou Skořepovou

Dana Skořepová (organizátorka festivalu Zažít Roudnici jinak)

Zatímco se v Praze chystá pod záštitou Auto*Matu 11. ročník festivalu Zažít město jinak, Roudnice nad Labem je v plném proudu příprav na svoji třetí akci. Mladá spolu-organizátorka festivalu Zažít Roudnici jinak Dana Skořepová mi prozradila, co je nejtěžší na zastavení intenzivního provozu aut a odklonu komunikace z nejvíce postižených tras dopravou. O tom, že se dá v Roudnici žít JINAK, mluvila hrdá Roudničanka s nadšením, a ráda by v budoucnu ukázala nejen svým dětem toto město v jiné podobě, než v jaké situaci se nyní nachází. Věří, že v budoucnu prožije ve svém městě více chvil pohody, kdy se bude moc uvolněně procházet po náměstí, v poklidu posedět v parku pod stíny zelených stromů a trávit volný čas na zahrádkách se svými sousedy před řadovými domky.

Co Vás přivedlo k nápadu uspořádat menší festival uprostřed ulic Roudnice?

Měli jsme takové štěstí, že jsme se potkali s lidmi, kteří stejně smýšlejí. Vadilo nám, že město funguje jako dopravní tepna. Lidé jezdí jen z práce do práce, zatěžkaní spoustou starostí a neužívají si město samotné. A i když je nás málo, věříme, že má město velký potenciál. Navzájem jsme se podpořili, motivovali a o svůj volný čas plánujeme a realizujeme spoustu věcí.

Co pro Vás akce znamená a co tím chcete Roudničanům sdělit?

Tou akcí bychom chtěli upozornit na často nevyužívané ambice veřejného prostoru. Zároveň chceme poukázat na místa, která jsou nevyužitá. Například mnohdy vzniká množství proluk, které ani lidi nevnímají nebo se jich naopak straní. V Roudnici právě probíhá dohoda s vlastníkem pozemku obdobné proluky, která je dlouhodobě zarostlá a navštěvují ji pouze bezdomovci při vykonání svých potřeb. To by se ale mělo změnit a její využití bude jedním z překvapení letošního ročníku.

Jakou byste Roudnici nad Labem ráda viděla?

Za sebe si myslím, že největším problémem Roudnice jsou opravdu auta. Řada lidí zpohodlněla. Obchodní domy jsou koncentrované v jedné části, tak to k tomu i svádí. Po městě vede pár cyklostezek, ale převážně jízda na kole zde připomíná adrenalinový sport. S tím souvisí i otázka našeho mostu. Doprava je tak velká, že přejít most, projet ho na kole nebo nedej Bože s dítětem, je téměř nemyslitelné. Z toho důvodu jsme také pořádali výstavu studentů architekta Petra Janoše, který navrhl závěsnou lávku. Ta by vedla podél mostu. Sloužila by hlavně chodcům, ale i cyklistům. Propojila by i sportovní středisko, které je v současné době mostem odstřihnuté a paradoxně se tam dostanete pouze autem. Myšlenka se líbila i na radnici. Bohužel tento projekt zatím stagnuje – důvodem budou nejspíše finance. Prioritou totiž začíná být statika samotného mostu.

Jaké jsou reakce lidí? Uvědomují si kolemjdoucí podstatu akce? Jak vnímáte celkově postoj obyvatel k této problematice?

Existuje obecné povědomí, že se akce koná a čím dál více lidí má chuť se do ní zapojit. Už vědí, co od toho očekávat a sami už nás kontaktují. Ale kritiku urbánního uspořádání města moc neslyším. Někteří nám pak i píší na sociální sítě nebo web, že se jim líbil program a že bylo příjemné vidět uzavření některých silnic a zažít pak daný prostor jinak. Sem tam se objeví i negativní reakce od motoristů, že vytváříme z ucpané Roudnice ještě ucpanější. Předpokládají, že chystaný obchvat kolem Roudnice vše vyřeší. Podle mě ale Roudnici trápí více její vnitřní provoz.

Jak se město staví k vybudování větší sítě cyklostezek či prostoru pro chodce a cyklisty?

Nejlepší pochopitelně je, když změna nepřichází z iniciativy nějaké externí organizace, ale radnice samotné – jako tomu bylo loni v Litoměřicích, kde na pár dní uzavřeli výraznou část náměstí.^1.Pozn. autora: Akce proběhla v rámci Evropského týdne mobility. Jeden ze spoluautorů Lukas Wünsch je dokonce radním města. Iniciativa měla vyvolat veřejnou diskuzi. Bohužel ani po výrazném navýšení parkovného se situace nezměnila. V roce 2015 se nám nepodařilo přesvědčit radní o smyslu této akce, takže to bylo místy až nebezpečné. Teprve při druhém ročníku byla po dlouhých vyjednáváních smluvena neprůjezdnost části jedné z hlavních tříd Roudnice (Alej 17. Listopadu). Přistoupili jsme na kompromis průjezdu autobusů a v průběhu dne jsme z toho pak udělali přednost. Autobusy doprovázely průvody a vlaječky. Navštívili jsme i města, kde Zažít město jinak probíhá v parcích nebo mimo hlavní komunikace. Z mého pohledu to pak ztrácí původní význam.

Narazili jste na nějaké další obtíže při uzavírání dopravní komunikace?

Určitě je důležité informovat alespoň majitele a obyvatele domů a bytů, kde se akce koná, aby si auta na daný den přeparkovali. Realizujeme to zároveň formou pozvánek na akci. Problémy nám také nastaly s dopravním značením. My bohužel oslovili nejprve jistou soukromou firmu, která se později prokázala jako nespolehlivá. Při prvním ročníku jsme byli nucení některé značky domalovávat.

Nepořádáte pouze jednodenní akci v roce, ale snažíte se Roudnici oživit i při Foodfestu, každoroční cyklojízdě, nabízíte alternativní školku, založili jste po městě Knihobudky, sázeli jste s dětmi stromy.  Mají tyto akce něco společného?

Vždy musí přinášet spokojenost a prospěch více lidem. Snažíme se o vybudování hlubších sousedských vztahů a komunit, podporujeme lokální podnikatele, vdechujeme starým knížkám nový život. Opíráme se o myšlenu: mysli globálně, jednej lokálně. Dalším z našich projektů je Komunitní zahrada, kde se právě propojuje to sdílení zážitků, zkušeností, setkávání a využívání veřejného prostoru s ekologií.

Prozradíte něco z blížícího se třetího ročníku Zažít Roudnici jinak? Na co se můžeme těšit 16. září?

Letos návštěvníkům zpřístupníme nové části Roudnice. Už od 10 hodin začínáme na náměstí Jana z Dražic, v ulici Havlíčkova. Aktivity propojíme i s nábřežím, čímž nám přibude nový element – voda. Krom zajímavých akcí na vodě přivítáme v našem programu i zvířata. Promítat budeme dokument Kola versus auta a po 20. hodině se pak mohou lidé přesunout na afterparty Na Nádražce^2.Pozn. autora: Nádražka je bývalá hospoda na nádraží, která zůstala opuštěná. Upozornil na ni právě spolek Zažít Roudnici jinak z.s..