Vznik Las Fallas podle orální tradice sahá až do středověku, kdy si tesaři a řemeslníci v zimních měsících svítili dřevěnými svícny (parots) na svoji práci. S ubývající nocí nebylo zapotřebí pomocného světla, a tak každým rokem na jaře své svícny spálili. Sakrální rysy tomu přiřkla až církev, když spojila pohanský zvyk s uctěním patrona řezbářů svatého Josefa (San José) a stanovila tím přesné datum oslav. Ze svícnů se staly později dřevěné postavičky často zpodobňující známou postavu města nebo jen někoho ze sousedství. Tento satirický rys se rozvíjel, upozadil náboženský rozměr a stal se brzy typickým a vyhledávaným motivem fallas.
Dnes si umělci berou na paškál lokální, státní, ale i mezinárodní politiku či globální témata. Výjimkou nejsou karikatury politiků, hollywoodských hvězd nebo lokálních osobností. O uměleckém nádechu lze jistě polemizovat, kontroverze pak vyvolávají čím dál vulgárnější až pornografické figury. Jedinečné a osobité ztvárnění se stává vzácnějším. Na druhou stranu fallas nestojí sami o sobě. Jsou složeny z několika postav (ninots) a dohromady pak dotváří význam, který mu autoři přiřkli. Obvyklá jsou aktuální společenská témata jako korupce, imigrace, destrukce tradičních komunit a hodnot, manželství homosexuálních párů, konzumní společnost či obecnější lidské neřesti (marnivost, chamtivost, lenost).
Procházíte-li ulicemi Valencie v první polovině března (svátek vrcholí ve dnech 15. 3. – 19. 3.) je nemožné přehlédnout tyto výtvory. Některé ninots se tyčí vysoko nad budovy, jiné vám téměř brání projít úzkou uličkou a další na sebe strhávají pozornost uprostřed náměstí. Doba si žádá čím dál větší, barevnější a zábavnější. Z toho důvodu se v průběhu času upouštělo od omezujících materiálů (dřevo, papír, vosk či karton) a fallas procházely různými inovacemi. Dnes převažuje dřevěná konstrukce a z polystyrenu je vymodelován tvar. Na několika měsíční práci se podílí nejen řemeslníci ale i inženýři a konstruktéři. Hořící až 20 metrová polystyrenová sousoší se mohou stát nebezpečným živlem během několika sekund. Důležité je dbát na bezpečí, a proto již základy nesmí být podceňovány. V historii svátky plnily rovněž úlohu sociální. V 19. století byli autoři skulptur (artista fallero) vybíráni mezi zdatnými řezbáři ze sousedství. Kolektivní práce trvající několik měsíců zahrnovala společné večeře rodin a další aktivity, které měly podpořit umělce. Tím se upevňovaly vztahy ve společnosti.
Kulturní funkce pospolitosti do jisté míry zůstala podnes. Zatraktivnění svátku a turistický potenciál vedl k rozšíření fallas do škol a obchodů. Jak vytvářet fallas či o jejich historii se učí studenti na středních školách nebo se na ně specializují při vysokoškolském studiu. Cechy zůstávají a artisté fallera jsou během roku podporováni z širokého sousedství. Během celého roku se živí mnoha dalšími zakázkami (ozdoby, dekorace, nábytek). Postupem komercializace se populárními rovněž staly suvenýry fallas či reklamní předměty.
Jedno z kulturních dědictví UNESCA, valencijské oslavy nespočívají pouze v nepřehlédnutelných fallas. Rána zahajují hlučné průvody (La Despertà) s historickými kostýmy a tradiční hudbou. Tradiční oděvy si oblékají i obyvatelé neúčastnící se průvodů. Během Las Fallas se volí královna oslav (Fallera Mayor). Garderóba uchazeček je vždy přepychová. Šaty musí být ručně šité, vyhledávané jsou ty nejdražší hedvábné látky s doplňky protkanými zlatem. Královničky se zdobí drahými šperky a složitými účesy. Výdaje za královnu pak mohou rodinu vyjít na 30.000 Eur. Ve dvě hodiny odpoledne pak vyburcují město La Mascleta – pomocí specifického systému organizované výbuchy mini-petard. Jako zájemce o Fallas je ovšem třeba být připraven na podobné zvuky. Bujarost svátků se připomíná především nevypočitatelnými petardami a rachejtlemi provázenými silným dýmem po celý den. Nejsou to jen děti a omladina využívající tohoto prostředku k oslavě, je ovšem třeba dodat, že značná část veřejnosti projevuje sílící nevoli s tímto fenoménem Fallas.
Konečně nastává očekávaná poslední noc Las Fallas zvaná La Cremà – noc, ve které zmizí sousoší stavěná po několik měsíců. Sousoší, sahající svými výdaji okolo 200.000 € (ty největší pak až 900.000 €), jsou financována tzv. Casall fallero – organizacemi z obvodů Valencie. Na několik set fallas si veřejnost může užít pouhých pět dnů. Kolem desáté hodiny v noci pak všechna vzplanou. Vzhledem k velikosti fallas, jejich množství a rozestavění v jednotlivých čtvrtích, je pohled na hořící město téměř apokalyptický. Jestliže se praví, že dal císař Nero zapálit Řím, Valencii si podpalují rok co rok její obyvatelé sami. Hořící hranice doprovází výbuchy petard, kouř a později i slavnostní ohňostroj. Hasiči mají pohotovost a často preventivně kropí průčelí domů před návaly horka. S příchodem rána ale celý chaos utichá, úklidové práce město zajišťuje efektivně, takže 20. března již nikdo nepozná, že Valencii před pár hodinami zachvátily Las Fallas.
POUŽITÉ ZDROJE:
ADEIT, Fundación Universidad-Empresa de la Universitat de València (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
Anglická Wikipedia: Falles and ninots (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
Blog Catherine Dolan: An inside look at las Fallas (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
DIARO ABC, S. L.: Todo lo que hay saber sobre las Fallas (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
Generalitat Valenciana: Artista Fallero y Construcción de Escenografías (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
GREMI ARTESÀ D´ARTISTES FALLERS (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
Finanzas para Mortales: ¿Cuánto cuesta una falla? (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
Spanish Fiestas: Las Fallas Festival – Valencia (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
Španělská Wikipedia: Fallas de Valencia (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
Valencia city Guide and Travel: Fallas – The Sculptures (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
20 Minutos Editora, S. L.: Las Fallas por dentro: la profesión del artista fallero (Dostupné na URL: 28. 4. 2017; 13:15)
