Unikátní a zcela výjimečné je Koptské muzeum v Káhiře, nejen pro své nepřehlédnutelné množství exponátů mapujících hlubokou historii křesťanství v Egyptě, sahající od doby 1. století po Kristu až po současnost, ale i pro okouzlující prostory, ve kterých jsou sbírky uchovávány. Muzeum nalezneme v tzv. Koptské Káhiře, která je zároveň nejstarší částí egyptské metropole a rozkládá se na poměrně malém prostoru. Jedná se o komplex pravoslavných kostelů, synagogy Ibn Ezry, hřbitovů a Koptského muzea, ukrytých za hradbami římské pevnosti Babylon z doby císaře Trajána.

Místo, kde se prostory muzea s přilehlou zahradou rozprostírají, bylo původně určeno pro výstavbu pravoslavného kostela. Roku 1908 však přišel Markus Simajka Paša s návrhem pro vybudování ryze koptského ústavu, jenž by měl za úkol shromažďovat, uchovávat a vystavovat sbírky hmotného materiálu. Tento vysoký státní úředník byl velikým nadšencem a sběratelem koptských artefaktů, a proto požádal koptského patriarchu Cyrila V., zda by prostory nemohly být využity právě pro tento účel. Cyril V. Markusovi vyhověl a již v roce 1910 bylo poprvé muzeum slavnostně otevřeno. Státním muzeem se stalo roku 1934 a v následujících letech úřad pro památkovou péči rozhodl o převedení všech koptských exponátů z Egyptského muzea do Koptského muzea. Sbírky od té doby značně narůstaly.

Sama budova muzea je velmi členitá a její reprezentační úloha je poznatelná i při pohledu ze zahradního dvora. Okna jsou zvenku chráněná tzv. mašrabíjemi^1.Mašrabíja je architektonický arabský prvek využívaným už stovky let. Zpravidla bývá umístěna před okny od druhého patra a výše, které směřovaly do ulice. V dřívějších dobách se využívali především pro arabské dámy, které tak mohly pozorovat okolní svět, aniž by byly viděny. Dnes se jedná o dekorativní součást některých budov., které muzeu dodávají umělecký ráz a vně muzea vytvářejí společně se slunečními paprsky světelné geometrické obrazce příznačné pro svět Orientu. Mašrabíje krásně korespondují se zdobným stropem zhotoveným uměleckými řezbáři a s podlahou z mohutných trámů dřeva. Vše je dokonale uspořádané a vše má neopakovatelný ráz – každou kolekci rámuje synchronní okolní prostor. Stálé expozice jsou umístěny v přízemí, v prvním patře a v jižním křídle. Roku 2011 bylo severní křídlo uzavřené z důvodu rekonstrukce.

Spodnímu patru dominuje prosklený vysoký amfiteátr, s živými palmami a rozestavěnými hlavicemi antických sloupů zhotovených koptskými řemeslníky. Jemné textilie a vyšívané hedvábné oděvy jsou vystaveny v horním patře společně s 1 600 let starým rukopisem Davidových žalmů – mnohými odborníky považovanými za jeden z nejhodnotnějších religiózních rukopisů. Jižní sál představují nejzdařilejší vyobrazení koptských pravoslavných ikon. Můžeme například shléhnout ikonu Sv. Barbory zobrazenou s malou věží a palmovou ratolestí z 15. století, ikony Sv. Sergia a Bacchuse datovány do 13. století, kteří byli považováni za patrony syrských nomádů od 5. století, nebo ikonu z roku 1777 zobrazující Sv. Antonína při návštěvě Sv. Pavla, poustevníka z Théb.

Kolekce vystavovaných předmětů jsou rozděleny do tématických sekcí, určené především materiálem a charakteristikou artefaktů. Jedny z nejstarších exponátů představují kamenné pohřební stély (2. až 5. století) z archeologické lokality Kám Abú Billú. Stély dokazují plynulý přechod od náboženských představ starých Egypťanů (sokol Hor, šakal Anubis), ke koptskému umění symbolizující doufání ve vzkříšení (orant se zdviženými pažemi, kříže a ptáci).

Řezby, sousoší a rytiny ze 4. a 5. století poukazují na motivy známé opět ze staroegyptské a rovněž řecko-římské mytologie. Můžeme shlédnout výjevy kojící Panny Marie s Jezulátkem, odrážející zpodobňování bohyně Esety chovající Hora na svém klíně nebo zachycení řecké bohyně Afrodíté obklopenou lasturami a vyplouvající na mořský břeh, implicitně naznačující znovunarození skrze křest vodou a Ducha Svatého. Motivy reliéfů od 6. století se ustálují zejména na tyto tématické prvky: tři Židé v peci (kniha Daniel), Panna Marie kojící malé Jezulátko, andělé zobrazující medailon s hlavou Krista a zobrazování Sv. Jiřího a dalších světců. Výjimečná mezi sbírkami je majestátní ambona^2.Ambona nebo také kazatelna. Ve starokřesťanských chrámech se jednalo o vyvýšené místo určeném k ústnímu projevu a zejména šíření Svatého Písma., známá také jako Jeremiášova kazatelna a řemeslné ukázky prací se dřevem.

Neméně významný je soubor manuskrip, mezi kterými nalezneme i proslulý rukopis z Nag Hammádí, pocházející ze 4. století. Prosklená vitrína nabízí k prohlédnutí dvě strany třetího kodexu a zbylé dokumenty, z celkového počtu třinácti knih, jsou pečlivě uloženy v archivu muzea pro svou nedocenitelnou hodnotu při studiu gnosticismu a koptologie. Návštěvník může mj. shlédnout také kovové exponáty, předměty z kostí, ostrakony zdobené náboženskými výjevy, fresky, keramiku a řadu dalších předmětů rukodělné výroby. Koptské muzeum vlastní dohromady 16 000 uměleckých děl a 6 000 papyrusových rukopisů. Stálá expozice čítá na 1 200 exponátů, které jsou skutečnými klenoty a jsou určeny ke shlédnutí širokou veřejností. Popisky k daným kolekcím jsou k dispozici ve třech jazycích – v angličtině, arabštině a francouzštině.

Důležité informace:

Vstupné

Zahraniční návštěvník: 40,- egyptských liber (cca 120,- Kč)

Zahraniční studenti: 20,- egyptských liber (cca 60,- Kč)

Egypťané: 2,- egyptské libry

Egyptští studentí: 1,- egyptská libra

Kontakt

Adresa: Ulice Mar Girgis (SV. Jiří) 3, Stará Káhira, Káhira, Egypt

Tel. č. ředitele: 23628766

Tel. č. operátora: 23639742

Webové stránky