Navrácení života do měst

 

V roce 2012 vznikl dokumentární film Lidský rozměr pod režijní taktovkou Andrease Dalsgaarda zabývající se problematikou důstojného a plnohodnotného života v rychle rostoucích velkoměstech. Filmem provází architekt Jan Gehl, který se tímto tématem zabývá již od 70. let. Jedná se o urbánní vytvoření takových podmínek ve městě, které by z něj učinily vyhledávané místo, místo setkávání, živé komunikace a náhodné interakce. Dokument hledá východiska v milionových velkoměstech, kde nevhodně řešená infrastruktura a pomalá adaptace na přílivy venkovanů dávno přesáhly hranici lidskosti i zdraví. Ovšem i v českých podmínkách a městech se stále častěji stává pravidlem, že lidé vnímají města jen jako pracovní prostředí. Volný čas tráví na venkově, v přírodě a krásu cizích měst již vnímají pouze jako turisté na dovolené. Skutečně obyvatele neuspokojí město samotné? Jak učinit města nejen snesitelnými, ale především žádoucími a činorodými místy k životu?
Pohled na newyorské Times Square hemžící se lidmi a neonovými reklamami. Foto: Veronika Vopelková
Pohled na newyorské Times Square hemžící se lidmi a neonovými reklamami. Foto: Veronika Vopelková

Car- free cities


Závislost dnešní společnosti na autech je nepopiratelná. Je to ale krok kupředu? O co všechno přicházíme, usnadňujeme a urychlujeme si cesty motorovými vozidly? Zmíněný dokument, tak jako příručka Car-free development (Wright, 2005), poukazují v první řadě na rostoucí počet populace a fenomén urbanizace, a zároveň na spotřebitelský požadavek minimálně dvou aut na jednu domácnost. Tomuto faktu se podrobuje struktura měst. Mizí úzké uličky, zalesněné plochy a namísto nich vznikají silnice dostatečně široké pro dva kamiony. Samozřejmou potřebou jsou parkovací plochy, kterým ustupují pěší zóny, parky, kavárny. Podíváme-li se na problematiku ze světového měřítka, stává se situace v mnohých milionových velkoměstech neúnosnou. Roku 2016 označila World Health Organization (WHO) Dillí jako jedno z nejznečištěnějších měst světa. Celkově Indie obsadila 7 z 15 uvedených měst (Gválijar, Iláhábád, Patna, Rájpur, Ludhiana, Khanna), dále byla na seznamu tři města ze Saudské Arábie  (Rijád, Al-Džubajl, Ad-Dammám), a tři města Číny (Sing-tchaj, Pao-ting, Š’-ťia-čuang)1.The 15 most polluted cities in the world. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017)..

Oficiální trailer dokumentu Lidský rozměr (Human Scale)

 

V samotném Dillí si většina rodin na auto nikdy nevydělá, a přesto je veškerá infrastruktura podrobena automobilovému průmyslu. Tradiční rikši byly v roce 2014 zakázány ve veřejné dopravě, což mělo původně pomoci zvládnout problematické kolony a dopravní zácpy2.Delhi High Court bans e-rickshaws till August 18. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).. Pozitivní dopady zákazu nejsou nijak znatelné, naopak došlo ke ztrátě kulturního dědictví. Ráz prostředí se ve velkoměstě nenávratně proměnil. Neprůchodnost, hluk, nezdravé a stresové prostředí vedlo ke smrtelným dopravním nehodám, při nichž se ročně navýšil počet pěších obětí na 800 až 9003.Pedestrians die as vehicles remain focus of road planning. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).. Vláda tudíž učinila bezprecedentní opatření, které ohromilo celý svět. Zakázala registraci dieselových aut starších deseti let v celém městě, což nenechalo veřejnost a především pak automobilové společnosti bez odezvy4.Diesel car more than 10 years old banned: Centre moves Supreme Court against NGT order. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).. Spory a přelíčení ohledně tohoto radikálního opatření se stále vedou. Dočasně bylo také zakázáno prodávat větší naftová vozidla.

Ačkoliv Londýn patří mezi ´top´ města v rámci kvality života, jeho vysoké umístění na světovém žebříčku se zhoršilo právě kvůli znečištění. Foto: Barbora Zelenková
Ačkoliv Londýn patří mezi ´top´ města v rámci kvality života, jeho vysoké umístění na světovém žebříčku se zhoršilo právě kvůli znečištění. Foto: Barbora Zelenková

 

V Číně lidé mají čas od času doporučeno nevycházet do ulic kvůli zamořenému vzduchu. I tady se objevují projekty mířené správným směrem. Mimo jiné vodíková tramvaj od Ing. Liang Jianying nebo věž dánského architekta Daana Roosegaarda produkující čistý vzduch5.World´s largest air purifier takes on China´s smog. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).. V obdobích krize se uzavírají nejenom školy, ale také uhelné továrny a omezuje se počet aut ve městě. Stačí pak jen dva týdny restrikčních opatření pro auta a obloha namísto šedého dýmu svítí jasnou modří.

Clean air design: Daan Roosegaarde o ´Smog Free Tower´

 

Neblahou povahu aut v centrech a jejich nekontrolovatelný nárůst si začínají uvědomovat i evropská města. Starostka Madridu Manuela Carmena  se rozhodla vymýtit všechna osobní auta z centra města. První je v plánu hlavní tepna Gran Vía, která by měla do roku 2019 vpouštět pouze kola, autobusy nebo taxíky. Poté se ocitnou v zorném poli všechna dieselová vozidla.6.Madrid, Spain is banning cars from its crowded city center. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017). Obdobnou vizi hlásí Oslo, které chce rovněž vykázat auta ze svého centra. Zapojují se i německá města. Hamburg chce upřednostnit v konkrétních ulicích chodce a cyklisty před řidiči aut. Do roku 2035 by tak 40 % města měla pokrývat místa neomezená silniční dopravou.

Kodaň už od 60. let pracuje na statusu města nejotevřenějšího cyklistice. V roce 2016 počet kodaňských cyklistů poprvé převýšil počet řidičů motorových vozidel. Po úspěšné první cyklodálnici je pro bicykly naplánovaných dalších 26 vysokorychlostních komunikací.7.Bicycle Superhighways in Copenhagen Capital Region. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017). Smog před třemi lety donutil i Paříž k ekologickým opatřením. Nejprve se na den zamezila po městě doprava aut a znečištění ubylo o 30 %. Loni byl zamítnut vjezd do centra v pracovních dnech autům starším 20 let. Do roku 2020 by chtěla pařížská starostka upřednostnit v centru auta na elektřinu a navýšit počet cyklotras. Auta na vznětový pohon mají již zákaz v centru Athén, které rovněž trápilo nezdravé klima. Primátor Giorgios Kaminis již oznámil, že chce vymýtit všechna auta z centra v řádu několika let.

Cyklistka v londýnských ulicích. Foto: Barbora Zelenková
Cyklistka v londýnských ulicích. Foto: Barbora Zelenková

 

Je zřejmé, že bez vůle politických leaderů měst lze jen těžko učinit dalekosáhlá opatření omezující provoz aut. Své o tom ví i Dana Skořepová, spoluorganizátorka festivalu Zažít Roudnici jinak a stejnojmenného spolku, který za tři roky uspořádal demonstrativní cyklojízdy po městě, výstavou podpořil návrh studentů architekta Petra Janoše pěší lávky přes řeku Labe, vedl dlouhá jednání o cyklotrasách nebo uzavření části jedné z hlavních tepen Roudnice na pouhý den. “Nejlepší pochopitelně je, když změna nepřichází z iniciativy nějaké externí organizace ale radnice samotné.”

Projekt lávky, která by umožnila bezpečnou a pohodlnou cestu pro pěší, vedle roudnického silničního mostu zatím stagnuje z důvodu rozpočtu města. Finance jsou jednou z nejčastějších příčin odkládání nebo zamítání ekologických projektů ve městech. Mezi další obavy, které vyvstávají s otázkami zamezení aut v centrech, jsou aktivity maloobchodníků a krámků na náměstí a čilého života tam. Ve své podstatě jde o to, zda jsou dnes lidé natolik zhýčkaní, aby namísto náměstí nezvolili pouze obchodní středisko na periferii, kam lze pohodlně dojet autem, a náměstí pak nezela prázdnotou.

 

 


Města pro lidi


Dokument Lidský rozměr nekritizoval pouze dopravu ve městech. Poukazoval na způsob, jak nejlépe projektovat prostory v ulicích a náměstích, aby se zazelenaly, aby vyzvaly chodce k odpočinku, nabídly místo na příjemnou rozpravu přátel i náhodných setkáních, aby si lidé byli opět blíž, slyšeli své hlasy, mohli se pozdravit, inspirovat nebo nechat volně pobíhat a dovádět na ulicích své děti s těmi od sousedů. Jak konkrétně architektonicky postupovat, na co třeba myslet vystihl Jan Gehl ve svých několika publikacích. “Jsou-li venkovní prostory nekvalitní, vyskytují se v nich jen nezbytně nutné aktivity… Dobré prostředí umožňuje zcela jiné, široké spektrum lidských aktivit.“ 8.GEHL, J.: Život mezi budovami: Užívání veřejných prostor. Nadace Partnerství, Brno, 2000, s. 13.

Pohled na zelenající se část města, které nabízí nejen sezení k odpočinku, ale i cyklostezku. Foto: Veronika Vopelková
Pohled na zelenající se část města, které nabízí nejen sezení k odpočinku, ale i cyklostezku. Foto: Veronika Vopelková

 

Gehl popisoval narůstající dnešní situaci. “Děti zůstávají raději u televizoru, protože venku je nuda. Pro staré lidi není zábavné sedět na lavičkách, protože venku není skoro nic k vidění… Ulice dostává charakter země nikoho, kde nikdo nechce být.” 9.GEHL, 2000, s. 77. To se pokoušel změnit upřednostněním řadových domů s předzahrádkami před mnohapatrovými bytovkami; nešeřit primárními i druhotnými místy k sezení (schodiště, sokly, stupně, zídky); optimální umístění pěších tras a venkovních odpočivných areálů; rozmístěním laviček v pravidelných intervalech a jejich projektování vedoucí ke komunikaci (např. do pravého úhlu); navrhovat klikaté a přerušované uličky raději než dlouhé a přímé trasy pro chodce; kolonády, markýzy a slunečníky poskytující útočiště, stín a rozmanitost; vhodné osvětlení; minimalizovat hluk z dopravy; dbát na větrolamy v podobě stromů a keřů. Vzpomněl i na detaily prahů mezi bytem a venkovním veřejným prostorem. Čím méně bariér (schodů, pater, výtahů či recepcí), tím snáze a častěji budou lidé venku.

Nejen pro seniory je takové dřevěné posezení vítanou úlevou. Navíc tím naruší monotónní ráz sídliště. Foto: Veronika Vopelková
Nejen pro seniory je takové dřevěné posezení vítanou úlevou. Navíc tím naruší monotónní ráz sídliště. Foto: Veronika Vopelková

 

Mnohé z Gehlových myšlenek se výrazněji promítly například v proměnách NY City. Za dlouhodobé podpory a iniciativy starosty Michaela Bloomberga (funkční období 2002 – 2013) zde vznikla 200 mílová síť cyklotras. Uvalení mýtného za vjezd osobním či nákladním autem do města ztroskotalo. Obyvatelé NY a jejich zastupitelé proti návrhu protestovali. Rekonstrukce mrakodrapů tak, aby produkovaly méně CO2, byla úspěšnějším ekologickým projektem zaměřeným na trvale udržitelný rozvoj města.10.COHEN, S.: Sustainable New York City: A Work in Progress, In: The European Financial Review, 2011..; Empire State Building se zaměří na ochranu životního prostředí. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).

Slavná je proměna bývalých kolejí na High Line, které dosloužily roku 1980. Pouze díky neziskové organizaci Friends of the High Line založené Joshuou Davidem a Robertem Hammondem nebyla trať zdemolována. Roku 2004 zorganizovala už radnice sama mezinárodní architektonickou soutěž na renovaci originálního prostoru, který v současné době poskytuje jednu z mála zelených ploch v přelidněném centru.11.Promenáda High Line nad rušnými ulicemi New Yorku. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017). Po zásahu Gehlova týmu architektů se v 80. letech proměnila Times Square na výlučně pěší zónu. Nyní se jejich pozornost obrátila na pražskou magistrálu.12.Praha má od Dánů první návrhy, jak zklidnit magistrálu. Změny chce začít co nejdříve. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017). Jejich návrhy vyžádané radnicí jsou již zveřejněny a nyní závisí na Pražanech a městu, jak se k této výzvě postaví.

Naše cesty městem by neměly sloužit pouze k přesunům. Měli bychom si je také plně užít. Foto: Veronika Vopelková
Naše cesty městem by neměly sloužit pouze k přesunům. Měli bychom si je také plně užít. Foto: Veronika Vopelková

 

Proměnit naše města není jen v rukách architektů a radnic. Když se sami při cestě na nákup zastavíme a zamyslíme se, zda jsme jen spěchali z bodu A do bodu B, třeba zjistíme, co by nám dopomohlo k tomu si cestu užít a příště se na ní těšit. Nezapomínejme, že všichni máme svůj hlas a v prostředí kolem nás je zajisté mnoho, co bychom mohli v tomto směru zkritizovat, pochválit či se rozhodnout génia loci sami polidštit.

 

 

 


Varování:
Uvedený text včetně přiložených fotografií se nesmí jakkoliv šířit bez svolení jejich autorů. V opačném případě se dopouštíte porušení zákona o Autorských právech a právech souvisejících s právem autorským (Předpis č. 121/2000 Sb.).

References
1 The 15 most polluted cities in the world. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
2 Delhi High Court bans e-rickshaws till August 18. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
3 Pedestrians die as vehicles remain focus of road planning. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
4 Diesel car more than 10 years old banned: Centre moves Supreme Court against NGT order. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
5 World´s largest air purifier takes on China´s smog. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
6 Madrid, Spain is banning cars from its crowded city center. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
7 Bicycle Superhighways in Copenhagen Capital Region. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
8 GEHL, J.: Život mezi budovami: Užívání veřejných prostor. Nadace Partnerství, Brno, 2000, s. 13.
9 GEHL, 2000, s. 77.
10 COHEN, S.: Sustainable New York City: A Work in Progress, In: The European Financial Review, 2011..; Empire State Building se zaměří na ochranu životního prostředí. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
11 Promenáda High Line nad rušnými ulicemi New Yorku. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).
12 Praha má od Dánů první návrhy, jak zklidnit magistrálu. Změny chce začít co nejdříve. (Dostupné na URL: 10. 10. 2017).

Veronika Vopelková vystudovala bakalářský obor Teorie kultury na FF UK a magisterský program na Ústavu Etnologie FF UK, kde zaměřila svoji pozornost na studium afrických kultur, historie a především původního náboženství. V roce 2015 uskutečnila etnologický výzkum v Severozápadní provincii Kamerunu, kde nasbírala více než sto dotazníků s obyvateli Kedjom Keku a vedla řadu rozhovorů s lokálními autoritami. Mezi ústředními tématy se objevilo: čarodějnictví, víra v duše předků související s častými oslavami smrti a tradiční léčitelství.

Poslední příspěvky od autora