Mezinárodní den nosorožců 2017

 

Dnešní den 22. 9. byl stanoven jako Mezinárodní den nosorožců. Připomíná nám nenávratný osud, který tato majestátná zvířata postihl. Lov a především honba za rohovinou měla v roce 2007 podle organizace Traffic za následek smrt 13 nosorožců, v roce 2008 už 83, roku 2014 počet vzrostl na 1200 uhynulých jedinců obvykle následkem vykrvácení po brutálně uřízlém rohu – a přitom by stačilo pár centimetrů k tomu, aby zákrok nosorožec přežil a roh mu opět dorostl.
Nosorožci patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Foto: CCO Creative Commons (PX)
Nosorožci patří mezi kriticky ohrožená zvířata.

 


 

Čísla jsou neúprosná. Roku 1900 se volně pohybovalo v Africe asi 100 tisíc nosorožců dvourohých (černých), v roce 1995 už bylo napočítáno pouhých 2400 jedinců, přičemž severozápadní poddruh byl r. 2013 prohlášen za vyhynulého. A obdobně je tomu i u ostatních druhů nosorožců.

Opatření k záchraně zvířat bylo již realizováno několik, bohužel vidina zisku, status lovce a všudypřítomná korupce se samovolně nepostaví proti poptávce  po vzácném afrodiziaku, léku  proti rakovině, horečce či  revmatu.

Od roku 1989 přistoupily některé africké země k odstraňování rohů u nosorožců, ještě předtím než se zvíře ocitlo v hledáčku pytláků. V Namibii tato praktika po nějaký čas přinášela úspěchy. V ostatních zemích Afriky ale k snížení poklesu pytláctví nedošlo a rozporuplná metoda byla ukončena.

Dalšími z nápadů jak zvířata zachránit byly uměle vnášené falzifikáty na černý trh nebo aplikované svítící látky do rohů živočichů. Nepomáhaly ani zavedené vysoké pokuty či tresty v podobě odnětí svobody.

Letos v dubnu Jihoafrická republika legalizovala prodej rohoviny z nosorožců za účelem vymýcení pytláctví v oblasti, posílení legálního obchodu, společně s ekonomickým zájmem o přežití a chov nosorožců a možného poklesu poptávky zakázaného ovoce. Ze zákona budou nyní těžit převážně farmáři nosorožců, kteří měli dosud legalizovaný pouze organizovaný lov, a jejichž zásoby rohů budou nyní konečně přinášet nevyčíslitelný zisk. Tak se stávají nosorožci hospodářskými zvířaty chovanými (tak jako třeba krávy) za účelem zisku. Zda tato strategie pomůže nosorožcům přežít, když už jim odebírá divokost a volnost, je nyní otázkou času.

 

Veronika Vopelková vystudovala bakalářský obor Teorie kultury na FF UK a magisterský program na Ústavu Etnologie FF UK, kde zaměřila svoji pozornost na studium afrických kultur, historie a především původního náboženství. V roce 2015 uskutečnila etnologický výzkum v Severozápadní provincii Kamerunu, kde nasbírala více než sto dotazníků s obyvateli Kedjom Keku a vedla řadu rozhovorů s lokálními autoritami. Mezi ústředními tématy se objevilo: čarodějnictví, víra v duše předků související s častými oslavami smrti a tradiční léčitelství.

Poslední příspěvky od autora